čtvrtek 11. ledna 2018

Ohne zucker

 stromek odstrojen. Přísahám, že  už nebudu chtít tak velký. Stačí poloviční no.

Chtěla jsme už dřív napsat něco na téma cukr. Ale asi nebyl čas.

Ten rafinovaný včetně medu a ostatních sladidel  jsem přestala  požívat už v září. Přesněji 11. září loňského roku. Motivovala mě k tomu jedna z našich vnuček. Chtěla jsem vědět jaké to je, nesmět sladké.
Těžké. Ale kupodivu to po pár dnech šlo. Své předsevzatí jsem porušila jen na říjnové oslavě manželových narozenin. Bylo předortováno a já jídlo nerada vyhazuju. Tak je hodím do sebe. Hm.
Pak ještě  někdy v listopadu ani nevím proč. A o Vánocích jsem už zvesela prasila.
Pokud by si někdo myslel, že jsem výrazně zhubla tak se mýlí. I přesto, že jsem jedla mnohem méně než normálně, tělo se nějak zablokovalo.
Jinak si to nedovedu vysvětlit. Úbytek váhy žádný. Nejspíš proto, že jsem to ani neměla v úmyslu.
Ne  touto cestou.

Nyní sice cukr jím, zdaleka ale ne v takovém množství jako před. Zůstávám u podpory své vnučky.

 Večer pletky v Koťátku.
Musím si nahodit něco jednoduššího.
U  čeho se dá povídat. To u krajky nejde. Alespoň mě ne.
Vytáhla jsem ze zásob zelené klubíčko a nahodila na jarní svetřík.
Bude to volná improvizace. Svetr bez návodu.

Žádné komentáře:

Okomentovat