neděle 31. července 2016

Večeřička

 s přáteli.
Já rovnou z práce.
Holynku nechal můj muž doma.
Když je sama tak spí a neblafe.
"Malou" vzal sebou do hospody.
Chovala se důstojně.
Cestou domů seděla  na sedadle spolujezdce. Poprvé.
A my  se ujali průvodcování.
Teď už naše Nelynka  ví, kde je Karlův most, Národní divadlo.....


čtvrtek 28. července 2016

Eniesa

 Milánek vzal muže na fotbal. Ten skutečný s živejma fotbalistama. Na takovém nebyl myslím léla. 
Užili si, přesto že naši nedali gól. 
A pivo se pilo jen nealko :o)
A já si užila svůj čas sama doma po svém Vrátila jsem se po  šátku  k pletení svetru.
Pomalu. Nejsem přece žádná údernice.
Ale odděleno už mám.
Tahle barva mě moc baví. Užívám si.


Baví mě poslouchat hudbu z nového repráčku. 
Vyzvedli jsme ho dopooledne na Alza Drive.  
A to mě baví taky :o)
 
 
Slovenská Hrdza, Anety Radost a na facebooku mi cinkla do nosu ENIESA. 
Poděkování Terezce
 Mám uši i oči dokořán



středa 27. července 2016

Klidně nám může

začít pršet štěstí do dalších společných let.
Pláštěnky objednané 12.7.16 jsme sice o dovolené neužili. Naštěstí jich nebylo ani třeba.
A já si ze soufalství pořídila punťatou :o)
Takže k vyzvednutí od dnešního dne. To jsme se tedy načekali. Ale ...skoro se mi chce říct, že je všechno jak má být...takovou symboliku by jeden nečekal.
Někdy má smysl i nesmysl :o)

A že nám dnes pršelo.
Cestou do Holešek.
Tam se můj muž zapoměl v Alze. A tak jsem si chvíli čekání užila v kavárně sama.
Zamilovanou kávu.
Musím si pro tyto účely zřídit pohotovostní pletení do kufru.
Vozíme tam tolik zbytečností ale jehlice a klubíčko ne. 

A potom co si můj muž konečně koupil nový mobil...váha :o))) vrátili jsme se na místo našeho činu. Jako každý rok.

Dojal mě návrat ztracené náušnice
Povečeřeli...výtečně !
zamlsali...a ujistili jeden druhého, že cesta po které se vydali před devíti lety je dobrá.
Lásky je tak málo. Už to myslím všichni blízcí měli možnost poznat.
A tak nějak zatím tajně doufám,  že příští "kulaťák" sednou k jednomu stolu. S námi.
I přesto, že si nespíš budu muset preventivně a dobrovolně dojít  pro antidepresiva,  udělalo by mi takové setkání radost.

pondělí 25. července 2016

Domů

ještě jsem měla v plánu vběhnout do lesa.
Borůvky na koláč by nebyl špatný nápad.
Nakonec jen tak civíme a dodýcháváme poslední chvíle venku.
Pak balení a cesta na Prahu.
Pořídili jsme jiné ovoce než borůvky.
Byly tak výborné, že na koláč nezbylo.
Do práce.
Horko, dusno..lidé kolabují

neděle 24. července 2016

V neděli


Jsme pozvali šikovnou masérku domů. 
Takové zpříjemnění pobytu na Šumavě pro naše mladé. 
Žel rodiče Elenky jsou už doma. 
A tak se obětujeme za ně. 
Jana je povahy veselé a přímé. 
Užili jsme si. 
A já viděla svoje dílo v akci. To mne vždy povzbudí. 
Nejspíš šátek budu nosit :o)
 
Oběd měl být prostý. Nějaká hotovka v okolí. 
Rozjíždíme se ale do Kašperek. 
Vaří kuchař z Francie. 
 Nebespán 
Pokaždé výborná volba
Voila!!!


Po dobrém jídle se rozhodneme navštívit město Sušice. Zavzpomínat.
A také zjistit stav Otavy.
Je tu krásně. Až budu mít hotový PC  tak vložím víc a hezčích fotek.
Loučíme se. Čas se nedá vrátit.
Mladí na Prahu. My ještě zůstáváme. 
Náš poslední večer u krbu

sobota 23. července 2016

Sobotní

 déšť po ránu.
Elenka bez teploty. Žel ne na dlouho.
Rodiče s ní zůstávají doma a my s Tomem a Evičkou vyrážíme.
Nejdříve oběd ve Vimperku.
Smer Neuschonau.Do korun stromů.
Na německé straně dopravní zácpa a tak otočíme.
Rozhodneme se pro výstup na Boubín.
Na rozhlednu.
Cestou jsme se dozvěděli, že Elence stoupla opět teplota. Ve strakonické nemocnici zjistili, ze má angínu. ATB a domů.  To se nám to rodinné setkání moc nepovedlo.
Tak někdy příště.
Večer příjemná únava. U krbu sklenka vína a smích.
To Pepa vyprávěl jak tuhle jezdil na motorce :-D

















pátek 22. července 2016

Elenka


Se ráno probudila už v 6:30.
Smlouvala bych ale včera vytuhla už v 19 hodin. A hlavně má silný argument. Mám hlad!

Tak chystám a krájím vojáky.

Jenže nejedla. Natáhla se na gauč a usnula.

Probudila se v 10 hodin s teplotou.

Snědla jogurt a opět usnula.
Odpoledne jí dávám medicínu. Udělá se jí hned dobře.
Riskneme malou prochajdu. prochajdu. Nic ji nebolí.
Večer přijedou rodiče a Tom s Evičkou. Možná je to z těšení.





čtvrtek 21. července 2016

The Lonely Tree Shawl

Na začátku bylo klubíčko (Unikatwolle  Unter Wasser )které si původně někdo objednal a nevyzvednul.
Mě byla kombinace barev moc sympatická.
Ujala jsem se ho.
Klubo čekalo asi rok než jsem ho poprvé nahodila na jehlice.
Měl to být letní pulovr. Návod  SEACOAST ale bez rukávu. Po upletení sedla se mi ale vůbec nelíbil, protože z šestinitky vypadal jako silný teplý svetr a ne jako halenka na léto.
Tak další dilema co s klubíčkem  460g vhodným pro jehlice č. 5.
A pak přišla rada a pomoc ze Šumavy. Tam se i s velkou pomocí nahazovalo a začínalo. (návod The Lonely Tree Shawl  je upravený, lístečky jsou uprostřed rovnoměrné) Pikotky dvě na šest.
Na  krajkové vzory jsem úplně tupá ale nakonec jsem to zvládla.
Je to  macek 2300 x 1600 x 1600.
To je příběh nové ukončené  pletky započaté na Šumavě. Na stejném místě shozen z jehlic. Hurá !
Ač nejsem moc šátková a vůbec nevím jak a kam ho budu nosit, mám z něj radost.
A vlastně i ze sebe :o)